Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Problematika formativního hodnocení žáků 1. stupně ZŠ napříč jednotlivými výukovými předměty
Vimrová, Gabriela ; Wildová, Radka (vedoucí práce) ; Ronková, Jolana (oponent)
V této diplomové práci jsem se rozhodla zaměřit na problematiku hodnocení a především formativního hodnocení na klasických základních školách. Hodnocení je pro budoucí život člověka velmi podstatné a proto by s ním učitelé měli umět správně zacházet. Právě díky hodnocení mohou učitelé už žáka ve školním věku nasměrovat a v základním vzdělávání ovlivnit do jeho budoucího života. Práce obsahuje především pohled na formativní hodnocení, které se zaměřuje na žáka a zlepšuje vztahy mezi učitelem a žákem. Teoretickou část jsem rozdělila do 4 kapitol, které obsahují základní informace o hodnocení a formativním hodnocení. První kapitola se věnuje pojmu hodnocení obecně. V kapitole se objevuje i pohled do minulosti hodnocení a popisuje fáze vyučovacího procesu. Druhá kapitola se věnuje školnímu hodnocení, jeho specifikům a funkcím. Třetí kapitolou je pak samotné formativní hodnocení, které se zaměřuje na jeho metody. Poslední čtvrtá kapitola zahrnuje motivaci žáků k učení. Praktická část se zabývá kvalitativní metodou výzkumu a zkoumá pohled učitelů a rodičů žáků na formativní hodnocení. Vytvořila jsem dva dotazníky, které si kladou za cíl zjistit, jak je formativní hodnocení vnímáno na 1. stupních klasických základních škol u učitelů a rodičů. Na základě výzkumu můžeme říct, že formativní hodnocení se...
Formativní hodnocení v přírodovědných předmětech na úrovni ISCED 2 a 3
Sobotková, Petra ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Chvál, Martin (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na formativní hodnocení v přírodovědných předmětech, a to zejména předmětů biologie a chemie na úrovni ISCED 2 a 3. Cílem práce je přiblížit formativní hodnocení jako takové a představit návrhy materiálů a aktivit na rozvoj formativního hodnocení v přírodovědných předmětech. Teoretická část se zabývá problematikou školního hodnocení, kdy je velká pozornost věnována právě detailnějšímu popisu formativního hodnocení, včetně metod a technik. Empirická část této práce si kladla za cíl zmapovat materiály pro rozvoj formativního hodnocení v předmětech biologie a chemie a následně je vyzkoušet v praxi. Dalším z cílů bylo zjistit, jak se k zavedení nových metod formativního hodnocení ve výuce staví sami žáci a zda se během toho změní přístup k učení, případně zda se zlepší jejich úspěšnost v těchto předmětech. Výzkumnou metodou byl zvolen akční výzkum, který autorka realizovala ve své výuce. Pro sběr dat byly využity především rozhovory v ohniskových skupinách s žáky ze tříd tercie a kvinta z víceletého soukromého gymnázia. Z výzkumu vyplynulo, že do předmětů biologie a chemie je vhodné zařazovat metody, jako je zpětná vazba, vrstevnické hodnocení, hodnocení dle stanovených kritérií. Autorce se také potvrdily její očekávání, kdy se žáci více zapojovali do procesu výuky, začali...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.